Eva Pilarová  
Vydavatel: METRAMEDIA PRAHA

Vážení a milí, došla jsem k názoru, že si nemůžu jen tak ne­chat pro sebe to, co mi vyprávěla nedávno Hanka Zagorová.

Doprovázela svého manžela do Paříže. Štefan Margita tam hos­toval v opeře, a aby nemusel bydlet v hotelu, dostal k dispozici ro­mantický podkrovní byt, z jehož oken bylo vidět na slavnou ka­tedrálu Sacre Croix. Hance i Štefanovi se v bytečku velice líbilo, pomalu podléhali romantické náladě tohoto historického prostře­dí a vypadalo to, že Štefan kromě pracovní náplně pařížských dnů prožije s Hankou zároveň nové líbánky Jenže Štefan míní a okol­nosti mění.

Jednoho pozdního večera se vrátil pěvec z divadla a předával Hance náruč květin, které dostal od svých pařížských obdivova­telů. Opět měl velký úspěch a radostně sevřel Hanku ve své ná­ruči. Hanka začala podléhat kouzlu okamžiku, když náhle byte­ček proťal strašlivý výkřik. S Hankou to málem seklo, protože ten děsný řev zazněl pár milimetrů od jejího ucha. Ohromeně se na Štefana podívala a nestačila se divit, jak strašlivě dokáže její choť vytřeštit oči. Instinktivně se podívala směrem, kamže zírají man­želovy zvětšené bulvy a začala se smát osvobozujícím smíchem. Na podlaze romantického bytečku se procházela myška. Hanka se myší nebojí, ta jich viděla v rodných Petrovicích poměrně dost. Ale Štefan, v jehož žilách koluje po maďarských předcích grófská krev, viděl toto stvoření prvně v životě. Ale okamžitě poznal, o co kráčí, a napadlo ho, že se toho tvorečka nejspíš bojí. Pak si uvě­domil svoje společenství s pány tvorstva a jal se nebohou myš pro­následovat. Ta samozřejmě nečekala a zmizela v nejbližší skrýši. Další dny chodil Štefan jako tělo bez duše. Dokonce špatně spal a v divadelní šatně začali brzy postrádat jeho humor. Ohleduplní kolegové se nesměle pozeptali po příčině, a když se dozvěděli dů­vod Štefanovy špatné nálady dali mu skvělou radu. Nejjednoduš­ší bude zakoupit pastičku. A do pastičky dát lehce otrávenou sla­ninu, ale opečenou, ta myším víc chutná. Štefan se vrátil do bytu plný naděje. Oznámil Hance, že na druhý den koupí pastičku, a po Hance chtěl, aby opekla slaninu s jedem. Hanka ho ale upozorni­la, že slaninu bude muset opékat sám, protože ona odjíždí do Pra­hy točit televizi. Přiznávám se, že představa, jak světový tenor opéká myším slaninu, mě docela pobavila.

„Jak to skončilo?" zeptala jsem se Hanky.

„Štefan neopékal," odpověděla. „Když připravoval otrávenou návnadu, kousek upadl na zem. Myš byla rychlá. Po soustu vy­startovala, polkla, pak jako by se chvíli divila a byl konec. Na Šte­fana čekala už poslední povinnost. Musel se zbavit tuhnoucí mrt­volky Navlékl si dost drahé rukavice, které nosí ke smokingu, otrávenou myš hodil do smetí a za ní putovaly i zmíněné rukavi­ce. Obě. I když myš držel pouze v jedné. Ale koneckonců, co s jed­nou rukavicí, i když drahou?!

 
Obálka knihy:

Fotografie z knihy /část/:

Copyright © Hana Zagorová
Všechna práva vyhrazena.

Publikováno: 05.10. 2010 (2530 čtenářů)