Deprecated: Assigning the return value of new by reference is deprecated in /www/z/a/u28283/public_html/includes/un_extensions.php on line 1016 1983 - Anička skřítek a slaměný Hubert - Hana Zagorová
Děti na velbloudu pluly zvolna oblohou a bylo to docela jakoby letěly
balónem. Po Hubertově ztraceném klobouku
však nebylo nikde ani stopy. Až tu najednou k nim
vítr zavanul cosi jako vzdálenou hudbu.
"Slyšíte, Aničko?"
"Slyším, to je hudba jako u nás o
pouti."
"Podívejte!" Hudba se ozývala stále
blíž a blíž, až ji bylo všude kolem
plno jako na opravdové pouti. Všechno bylo jako
na opravdové pouti, a přece jen to opravdová pouť
nebyla. Byla to pouť v říši loutek a hraček.
"Za korunu, po koruně! Kupte si planetu! Za korunu a po koruně! Po
koruně, za korunu."
"Hurá! Hurá!"
"Hyjé, hyjé."
"Držte si klobouk, jedeme z kopce!"
"Planety, planety!" Když se dost povozili na houpačkách i na
kolotoči, vydali se Hubert i s Aničkou ke střelnici.
"Ach, pan Antonio!"
"Jsme střelnice naruby. Pohleďte. Vystřelíte a…
bác! Koho trefíte, ten ožije. Bác!
Bác! Bác! Bác!"
"Nechceme střílet."
"A co tedy chcete?"
"Chceme vidět, co máte za záclonou."
"Můj klobouk!"
"Rychle, dolů s ním!"
"Bum!"
"Ne!"
"Hop! Bum!"
"Ne!"
"A hop!"
"Ne!"
"A bum a hop!"
"Chyťte klobouk!"
Byl to však opět velký přítel
velbloud, který dětem v nouzi pomohl.
Hubert a Anička stáli znovu před výlohou
hračkářského krámu. Všechny
hračky stály na svých místech a z
osvětlené výlohy se na Aničku a Huberta
dívali svýma skleněnýma očkama
mouřenín s kouzelníkem. Na Prahu se zvolna
snášel soumrak, a celé to
prapodivné dobrodružství v
říši loutek jakoby ani nebylo. "Musíme
zpátky na náměstí. Tatínek
vás bude jistě hledat." A skutečně! Trh už dávno
skončil a Aniččin tatínek prohledal všechna
podloubí i všechny průchody. Myslel si už, že se
snad bude muset vrátit domů bez Aničky.
"Tatínku!" To bylo shledání!
Tatínek ovšem trochu huboval. Když ale Anička
pověděla všechno o ztraceném klobouku,
odvážil se i Hubert zvednout oči k tatínkovi. Co
to však na stromě nad tatínkovou hlavou uviděl?
"Můj klobouk!" No ano, tady přece byl Hubertův ztracený
klobouk. "Ještě kousek! Ještě
kou…ss…ek!"
"Sláva!" volal Hubert. A všichni měli radost, že
Hubert konečně našel svůj ztracený klobouk.
Tatínek vysadil Aničku na kozlík a Anička viděla,
že ač nerada, bude se muset s Hubertem rozloučit.
"Na shledanou, Aničko!"
"Na shledanou, Huberte!" A Hubert si zpíval…